INTERVALY KONTROL

Doporučené intervaly kontrol dle ČSN 73 0050
U konstrukcí zařazených ve třídě následků CC1 se má běžná kontrola provádět 1krát za 5 let, podrobná kontrola se provádí na základě doporučení běžné nebo mimořádné kontroly, nejméně 1krát za 15 let.
U konstrukcí zařazených ve třídě následků CC2 se má běžná kontrola provádět 1krát za 5 let, podrobná kontrola se provádí na základě doporučení běžné nebo mimořádné kontroly, nejméně 1krát za 10 let.
U konstrukcí zařazených ve třídě následků CC3 a u konstrukcí výrazně dynamicky namáhaných se má běžná kontrola provádět 1krát za rok, podrobná kontrola nejméně 1krát za 5 let.

Konstrukce pohyblivých tribun se mají kontrolovat nejméně 3krát za rok a dle pokynů obsažených v provozním řádu. Tyto konstrukce se mají kontrolovat po každém významném zatížení, které neodpovídá provoznímu řádu.
U stožárů se má první běžná kontrola provádět po roce provozu a dále nejpozději 3 roky po poslední kontrole. Podrobná kontrola se má provádět nejméně 1krát za 5 let. U kotvených stožárů se má běžná kontrola provádět 1krát za rok a podrobná kontrola nejméně 1krát za 5 let.
U štíhlých komínů se má první běžná kontrola provádět po roce provozu a dále nejpozději 2 raky po poslední kontrole. Podrobná kontrola se má provádět nejméně 1krát za 5 let. U kotvených komínů se má běžná kontrola provádět 1krát za rok a podrobná kontrola nejméně 1krát za 5 let.
Předpětí táhel a lan se má kontrolovat v rámci výchozí kontroly a po roce provozu. Další interval kontrol předpětí se určí zpravidla podle výsledků kontrol předchozích.
Kontrola těsnosti dutin podtlakovou/přetlakovou zkouškou, pokud je požadována, se provede v rámci výchozí kontroly a dále v intervalech daných projektem, nebo předpisem pro kontrolu a údržbu.
U konstrukcí s prvky s omezenou životností se v případě požadavku na její prodloužení (kromě dalšího hodnocení) navic provádí kontroly před ukončením (a prodloužením) předpokládané životnosti jednotlivých prvků.

Zatřídění konstrukcí - třída následků

Podle ČSN EN 1990, příloha B.3, tab. B.1:

CC3: Velké následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo velmi významné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí.

CC2: Střední následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo značné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí.

CC1: Malé následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo malé/zanedbatelné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí.

Příklady pozemních a inženýrských staveb podle ČSN EN 1990, příloha B.3, tab. B.1:

CC3: Stadiony, budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy vysoké (např. koncertní sály).

CC2: Obytné a administrativní budovy a budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy středně závažné (např. kancelářské budovy).

CC1: Zemědělské budovy, kam lidé běžně nevstupují (např. budovy pro skladovací účely, skleníky).

Vztah mezi třídou provedení a třídou následků, míra požadavků:

ČSN EN 1993-1-1 ed. 2, změna A1 únor 2016, Příloha C:

CC3 nebo RC3 = EXC3 (při extrémích důsledcích EXC4) = vysoké požadavky

CC2 nebo RC2 = EXC2 staticky, EXC3 dynamicky = střední požadavky

CC1 nebo RC1 = EXC1 staticky, EXC2 dynamicky = nízké požadavky

Poznámka: EN 1090-2 stanoví, že pokud není třída provedení specifikována, má se použít EXC2